FutureCon: Věda, technika, budoucnost

Kde: Na PragoFFestu v Praze
Kdy: 3. - 6. 2. 2011

Co od nás můžete čekat?

Velmi, ale opravdu velmi zajímavé hosty:

Jaroslav Flegr (Pátek 4.2.)

Kdo to je? Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. Parazitolog a evoluční biolog přednášející na Přírodovědecké fakultě UK, autor knihy Zamrzlá evoluce a učebnice Evoluční biologie, neúnavný vědec a popularizátor vědy, věnující se zejména evolučním teoriím, metodologii vědeckého výzkumu a manipulační hypotéze. Kdo že za nás rozhoduje o takových bezvýznamných věcech, jako je přežití? Jsme to my nebo jednobuněční parazité v našich hlavách? Jaroslav Flegr je častým přispěvatelem časopisu Vesmír a fanouškem sci-fi (při téhle práci to snad ani jinak nejde).

O čem bude mluvit?Evoluce skončila, zapomeňte V posledních 20 letech minulého století se paleontologové postupně shodli v názoru, že evoluce mnohobuněčných organismů většinou neprobíhá gradualisticky, jak by vyplývalo z Darwinovy teorie, ale přerušovaně a nerovnoměrně, tedy tak, jak to popsali v teorii přerušovaných rovnovah Eldridge a Gould. Důvody vysvětluje teorie zamrzlé plasticity, podle níž jsou pohlavně se rozmnožující organismy evolučně plastické a mohou se účinkem selekčního tlaku prostředí měnit pouze bezprostředně po svém vzniku. Během přibližně 20 000 let nové druhy evolučně zamrznou a na jakékoli selekční tlaky přestanou reagovat, přesněji řečeno, reagují na ně pouze dočasnou elastickou deformací. Do plastického stavu může druh přejít pouze během další speciace, odštěpení nového druhu. Z teorie zamrzlé plasticity rovněž vyplývá, že v průběhu času čím dál více znaků přechází do trvale zamrzlého stavu, tj. nemohou zplastičtět ani při speciaci. To vysvětluje například kambrickou explozi, tedy skutečnost, že všechny kmeny mnohobuněčných živočichů a tedy všechny základní typy tělních plánů vznikly během pouhých 10 milionů let v Kambriu. V následující půl miliardě let k žádné další revoluční inovaci základního tělního plánu živočichů nedošlo a žádný nový kmen nevznikl. Z teorie zamrzlé plasticity vyplývá, že evoluční potenciál se celkově, i v jednotlivých evolučních větvích, postupně vytrácí.

Zdeněk Kratochvíl (Pátek 4.2.)

Kdo to je? Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr. je český filosof zaměřený zejména na antickou filosofii a filosofii a dějiny přírodních věd. V současné době vede Katedru filosofie a dějin přírodních věd na PřF UK, kde také přednáší na řadu zajímavých témat (Religionistiku, Filosofii a metodologii vědy, Filosofii přírody apod.). Je autorem mnoha knih, z těch posledních zmiňme například Filosofii mezi mýtem a vědou, Délského potápěče k Hérakleitově Řeči nebo Obranu želvy.

O čem bude mluvit?Řecké náboženství a příroda Artemis - pannenská matka, která život dává a zase bere (dojemně pečuje o kolouška a střílí jeleny). Apollón - odtažitý milovník harmonie a přesnosti (lyra a luk). Hermés - specialista na zvláštní případy; všude vleze, všechno poplete a napraví (kontexty, horizont). Afrodíté - náklonnost drží pohromadě společnost, živáčky i svět

Jaromír Kopeček (Sobota 5.2)

Kdo to je? RNDr. Jaromír Kopeček, PhD. - na Fyzikálním Ústavu AV ČR se pod různými, více či méně průhlednými názvy, zabývá fyzikou kovů a slitin, konkrétněji mikrostrukturou, mechanickými vlastnostmi a jejich vzájemným vztahem, ale též spoustou přidružených a jiných témat, zejména růstem krystalů a roztodivnými mikroskopiemi. S jedním z nejúspěšnějších žijících českých vědců jej pojí jen shodné jméno.

O čem bude mluvit?Tvarová paměť a inteligentní materiály Aneb kolik tvarů máš, tolikrát si inteligentní materiále! Praktická ukázka kovů s tvarovou pamětí bude záminkou k exkurzi do fyzikální podstaty jejich výstředního chování a jejich aplikací v medicíně i technice. Též polymery s tvarovou pamětí a krátce další materiály označované vznosně inteligentní.

Lubor Lejček (Pátek 4.2.)

Kdo to je? RNDr. Lubor Lejček, DrSc. Působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd jako fyzik, odborník především na problematiku kapalných krystalů. Na toto téma také přispěl do řady fyzikálních sborníků. Lubor Lejček je také příznivcem a znalcem kosmonautiky a na FutureCon nám přijde povídat o bezpilotních miniraketoplánech.

O čem bude mluvit?Bezpilotní miniraketoplán OTV-1 V roce 2004 zrušený projekt organizace NASA převzalo Letectvo USA a rozhodlo se pokračovat v jeho realizaci pro zkoušky svých kosmických zařízení. V roce 2010 miniraketoplán X-37B/OTV uskutečnil v svůj první zkušební let. Další podrobnosti o tomto utajovaném projektu budou uvedeny v přednášce.

Pavlína Lenochová (Pátek 4.2.)

Kdo to je? Mgr. Pavlína Lenochová se na oddělení lidské etologie na katedře antropologie FHS UK zabývá čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově.

O čem bude mluvit?Chemická komunikace, čich a sexualita Vůně, parfémy, aromata, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří v dnešní době k velice atraktivním tématům, nedostává se této problematice zatím dostatek vědecké pozornosti. V přednášce bude shrnuta většina dosud zjištěných zajímavostí o kráse a kouzlu lidské tělesné vůně a čichové komunikace u lidí.

Tomáš Petrásek (Sobota 5.2.)

Kdo to je? Mgr. Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, kde žije dodnes, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje v Akademii věd, kde se věnuje výzkumu mozku a chování. První publikovanou prací byla sci-fi novela Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007). Je také autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie.

O čem bude mluvit?Světy ledu a ohně (Průvodce po exotických místech Sluneční soustavy) Zapomeňte na Mars! Satelity plynných obrů a trpasličí planety skrývají pod svými ledovci víc kapalné vody, než naše Modrá planeta. Máme naději proniknout do záhad těchto fascinujících světů? Mohl se na nich zrodit život, a pokud ano, jak by mohl vypadat? Co skrývají vzdálené končiny za drahou Neptunu?

Petr Wawrosz (Neděle 6.2.)

Kdo to je? Mgr. Ing. Petr Wawrosz vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu University Karlovy, absolvoval rovněž několik krátkodobých studijních pobytů v zahraničí. V současnosti působí jako odborný asistent na Vysoké škole finanční a správní, kde přednáší bakalářskou a magisterskou mikroekonomii a makroekonomii, vývoj ekonomických předmětů a další předměty. Je (spolu)autorem učebnic v dané oblasti, autorem vědeckých článků apod. Snaží se o propojení ekonomie, práva, filosofie a dalších společenských věd.

O čem bude mluvit?Kontextuální hry v redistribučních systémech Jako vhodný nástroj pro analýzu lidského chování se jeví teorie her (říkající, že lidské chování závisí na chování ostatních lidí a ovlivňuje chování ostatních lidí). Teorie her obvykle ale pracuje s příliš silnými předpoklady, tudíž řadu praktických situací nedokáže správně objasnit. Rozšířením teorie her jsou kontextuální hry, které berou do úvahy, že člověk sleduje více cílů, působí v určitém prostředí apod. K základním charakteristikám tohoto prostředí patří, že k něm dochází k určité redistribuci – vstupy i výstupy jsou přerozdělovány mezi jednotlivými subjekty. Příspěvek ukazuje, jak může teorie kontextuálních her přispět k objasnění jevů, které se ve společnosti reálně odehrávají.

Michaela Zemková (Sobota 5.2.)

Kdo to je? Ing. Michaela Zemková je absolventkou České zemědělské univerzity, kde se v rámci studia ekologie věnovala problematice tzv. "Nové divočiny". Poté se její zaměření poněkud pozměnilo, a tak se nyní zaobírá především biosémiotikou a luštěním organických kódu na Přírodovědecké fakultě či na občasných stážích v Izraeli. Ráda na vlastní pěst prozkoumává cizí kraje, čte a jezdí na kole (často i navzdory mrazu).

O čem bude mluvit?Nová divočina - Krajinné řády a neřády V posledních letech se v našich konceptech o středoevropské krajině objevil termín "nová divočina" jako označení pro plochy pozměněné člověkem spontánně osídlené zvěří i rostlinstvem, které si tiše existují vedle nás. Statutárně nejsou většinou považovány za "přírodu" a i na mapách jsou obvykle skryty pod bílými místy. Jsou to rozmanité plochy od šmetišť, navážek, opuštěných lomů, výsypek, savanu připomínajícíh keřostepí až po relikty industriální periferie 19. století či zpustlé relikty původně vesnické a zemědělské krajiny. Pro někoho exemplární případ zanedbání a pro jiné tajemno a možnost nové romantiky, která však není na každém kroku připomínaná tabulemi naučných stezek. Pro někoho představa budoucí apokalyptické krajiny, kde již nebude než obzor plný skladišť, dálničních přivaděčů a suburbií, pro někoho návrat krajiny prastaré po dávných geologických katastrofách...

A další přednášky:

Ondřej Flídr "Sniper" (Sobota 5.2.)

Quo vadis, web? Málokterý vynález změnil život lidí takovým způsobem, jako web. Za pár desítek let jeho existence pronikl do všech oblastí lidské činnosti a slouží nám v oblastech, které si jeho tvůrci neuměli ani představit. Pojďme se podívat na minulost a hlavně budoucnost největšího informačního média dneška.

Michal Marcisovsky "Zeta leader" (Pátek 4.2.)

Novinky LHC a detektoru ATLAS Urýchľovač LHC a jeho detektory úspešne pracujú podľa očakávania. Dosiahli sme svetového prvenstva v dosiahnutej energii zrážok a v súčasnosti beží výskumný program naplno a hľadanie neznámeho sa začalo.

Julie Nováková "Julianne" (Pátek 4.2. + Sobota 5.2.)

Co nás dělá lidmi? Kdy se předchůdci člověka odštěpili od nejbližšího společného předka se šimpanzi a co zapříčinilo, že jsme lidé - holí, vzpřímení, téměř neustále mluvící a abstraktně myslící? Některé vědecké hypotézy se snaží náš původ vysvětlit - ponořte se do hlubin teorií juvenilního lidoopa, vodní opice a více.

Proteinové inženýrství Proteinové inženýrství je dynamicky se rozvíjející obor, který zasahuje do medicíny, všech oblastí průmyslu i našeho každodenního života. Jak můžete designovat nový enzym a jak ho ve finále vytvoříte? Díky veřejným databázím a freeware programům si s proteiny můžete pohrát i doma.

Pavel Tatíček "chasník" (Sobota 5.2.)

Hormony lidského těla Aneb zapomeňme na nadpřirozeno, člověk je jenom trochu složitější přístroj, který si žádá dokonalé správy. Anebo možná vůbec ne a nějaký Bůh opravdu existuje, v tom případě se nám však usídlil v hypotalamu a jako andělé mu slouží malé chemické sloučeniny zvané hormony.

Sebevraždy Aneb když to chcete udělat pořádně, udělejte to sami. Proč se člověk pokusí přemoct pud sebezáchovy? Jak to může udělat? A jak se cítí, když už zašel se svým pokusem až příliš daleko? Pro případné zájemce lze přednášku spojit s workshopem.

Martin Zeman (Pátek 4.2. + Sobota 5.2.)

Uroboros nebo Fénix „Jsou otázky, které se objevují v mysli snad každého člověka žijícího v libovolné době: „Jaké je naše místo ve vesmíru? Jak vesmír vznikl? Je vesmír nekonečný?“ Současná věda nám umožňuje do tohoto problému nahlédnout hlouběji, než si je mnoho z nás ochotno připustit. Proto se naše původní zvědavost často mění na podrážděné: “Vesmír se rozpíná? A kde to jako vzali?”. Cílem této přednášky je přístupně nastínit vývoj našeho uvažování o vesmíru s tím, jak se postupně zlepšovala naše schopnost konstruovat teoretické modely a provádět komplikované experimenty. Úroveň přednášky je populárně vědecká, o matematický aparát maximálně zakopneme.“

...a samozřejmě nějaké dokumenty (které sem snad také příležitostně naházím)

A pokud je vám to pořád málo, nevyhovuje vám skladba programu, chybí vám nějaké téma...

...hodláte být na PragoFFestu už ve čtvrtek...

...a bojíte se, že se budete večer nudit:

-> Přijďte ve čtvrtek ve 21:00 na moje povídání / debatování o popularizaci vědy (nejen) na FutureConu . Můžeme se společně domluvit na dalších zajímavých tématech, která byste rádi v budoucnosti na FutureConu skslyšeli nebo dokonce přednášeli.
Jelena :)

Za pořadatele se na vás těší Lenka "Jelena" Příplatová a Taťána "Veskra" Červinská